Muzikon, druhý ročník konference

Mimochodem věděli jste, že aboriginci vůbec didgeridoo neříkají didgeridoo. Je to úplně jiný výraz, který používají a taky, že tento tradiční nástroj se používá pro slavnost na jednom místě a při přesunu na místo jiné se vyrobí ze stromu, který najdou na tom novém místě jiný - správně vyladěný právě pro dané místo? Já tedy ne. Ondřej Smeykal vyprávěl o kultuře a jmenovaném hudebním nástroji tak poutavě, až jsem zapomínala fotit a přišlo mi, že mi pod nohama začíná křupat písek.

Nejen příspěvek o yedaki (to je právě ten jiný název didgeridoo) byl poutavý. Srdce mi poskočilo radostí u příspěvku o použití muzikoterapie v běžných hodinách na klasické základní škole. O tom, že muzikoterapeutické pohádky vytvářejí a hrají hendikepované děti dětem v běžné mateřské škole, že muzikoterapie pomáhá a rezonuje nejen se starými lidmi v domově pro seniory, ale také v mateřinkách. Že se dají vyrobit nástroje i za pár korun s velkým přesahem, a že spousta zručných řemeslníků je vyrábí už i u nás.

Téma tradičních nástrojů je mi blízké, také je používám v jiné oblasti mého tvoření, než je fotografické a sama vím, jak je to blahodárné. Při odjezdu jsem opět měla intenzivní pocit, že si musím pořídit další tradiční nástroje do své sbírky aby dělaly radost nejen mně, ale také dalším.

Ještě taková třešínka na závěr. Dovedete si představit půlhodinovou muzikoterapeutickou meditaci v supermoderně zařízené zasedací místnosti krajského úřadu? Ne? Tak já už ano. A je to pecka. Věřím, že rozhodnutí, která budou nyní vycházet z dané místnosti budou vyharmonizovaná do puntíku. Stejně jako jsem odcházela já. www.fotim-lidi.cz